Informace o vesmíru Rena Dharka - život po smrti

Z pomyšlení na to, kolik vědomostí a zkušeností se ztratí díky smrti by na někoho mohla padnout melancholie. Geniální myslitelé minulosti si pomáhali tím, že své myšlenky zapicovali na papír, který později nahradili bity a bajty písmen, čímž vznikly databanky o ohromných kapacitách.
Ale základní myšlenka, důvod strachu zůstala - jak má člověk čelit tomu hroznému konci vědomí ještě lépe? Musí se lidé v budoucnosti smířit s tím, že smrt jednoduše vymaže to, co nikdo nikdy nezapsal do spisů nebo neuložil do datových souborů? Jaké geniální myšlenky již vznikly v nespočetně mozků a pro potomky nebyly nikdy známy, protože smrt byla jen o něco málo rychlejší než ruka, která by je mohla zapsat a tím i zachoval?
Pro Terrance třetího tisíciletí je to stále ještě nevyřešený problém, kterému se snaží čelit, zatímco filozofy a vědce motivuje k tomu, aby své idee co nejrozsáhleji rozšířili již za svého života a zpřístupnili je tak i ostatním.
Galoanerové, které potká posádka POINT OF v galaxii Drakhon, zatím nalezli nanejvýš svévolné řešení, jak takovéto ztrátě vědomostí zamezit - což ovšem také vyžaduje techniku, která je přinejmenším v tomto exotickém odvětví vůči pozemské (klidně můžeme uvažovat i celou mléčnou dráhu) o desetiletí, ne-li o staletí napřed.
To co Galoanerové dělají, zní prostě - nenechají své chytřejší hlavy jednoduše zemřít, čímž se vyhnou jejich úplné ztrátě v rozličných vědních oborech.
Náklady na uchránění duše umírajících Galoanerů před rozplynutím nebo sklouznutím do nepřístupných sfér jsou nesmírné. Normální občan galoanerské sítě si nikdy nemůže dopřát požitku uchování svého jádra. Jen několik málo privilegovaných může určit, kdo je vhodný pro život po smrti. Jejich vědomí tvoří Nareidum, konglomerát duší, sídlícím v určitém typu počítače s obrovskou kapacitou, který se podobá kouli z průsvitného materiálu.
Existují však náznaky toho, že komplex Nareida, který se stará o zachování duší Galoanerů, není ve své skutečné velikosti patrný. Jak se zdá, ona koule je pouze špičkou ledovce a jde jen o takovou část použité techniky, která má být ukázána návštěvníkům.
Zbytek se možná skrývá v jiných poschodích obrovské věže, hluboko v planetární kůře, nebo na dalším, ještě tajnějším místě, na kterém by duše byly ochráněny před jakýmkoli myslitelným útokem.
Je proto myslitelné, že by se Galoanerové jako Shodonn nechali strhnout k tomu, aby opustili záštitu Nareida a připojili se k záchranné expedici?
Technické předpoklady jsou zřejmé - je prokázáno, že jádro Nareida se pro přechodné období může z konglomerátu oddělit a přesunout se do zhruba jako pěst velkého čipu, který mu pro omezený čas poslouží podobně, jako superpočítač na Galoa.
Shodonn prokáže zjevně nejvyšší ochotu nést riziko, když se odebere na palubu H'LAYV mířící do systému Owiden na pomoc pozemšťanům.
Zásadní otázka ale zní - stojí "život" v čipu nebo v superpočítači vůbec za to? Nebo Shodonn na sobě zdánlivě radostně bere riziko, protože je jednoduše unavený životem?
Jistě si další život můžeme představit jen jako nedokonalý. Nicméně jsou tu další opěrné body - víme například, že duše via HyCyber je v situaci, kdy se může dostat do libovolného uzlu obrovské galoanské sítě prakticky neomezenou rychlostí. Neomezená kyberrychlost je členům Nareida nejen pro zábavu, ale i  jako základ toho, aby síť mohli spravovat.
Nuda se tak může ukázat jen stěží. Můžeme ale připustit určitou frustraci duší, které byly dlouho přivyklé žít ve smrtelných tělech a nebyly jako čisté duše zrozeny. Známe také nejen nevýhody schránky z masa a krve, ale i její přednosti.
Duše v čipu nevidí, neslyší a necítí jako živí Galoanerové. Jejich vnímání je přizpůsobeno kybernetickým nástrojům a tato ztráta smyslů by mohla být určitým problémem. Nelze vyloučit, že kdyby se jej nepodařilo vyřešit, mohl by způsobit i šílenství.
Co se s nimi pak případně stane? Budou v Nareidu trpět - nebo budou náležitě uloženi, aby ostatní duše nerušily jejich zamotané myšlenky?
A - patří Shodonn k této vyloučené skupině?. Měl svého "zajetí" už dost a nabídl se proto dobrovolně, že bude expedici doprovázet?
Alespoň jeho chování během střetnutí s nomády v systému Bulk/Balk mluví proti tezi, že by byl závislý na své předchozí formě života. Naopak jeho strach, že by tento život ztratil, byl zjevně obrovský.
Ale je skutečně pravděpodobné, že Nareidum jednoho ze svých jen tak jednoduše pryč? Shodonn by mohl být zničen spolu s H'LAYV - což by popřelo pravidlo, které kdysi vedlo k vývoji celého uchraňování duší: Už nikdy žádná nenahraditelná zkušenost, už nikdy žádná nenahraditelná duše nesmí být ztracena!
Je myslitelné, že by národ, který je v situaci, kdy může zachovat duše svých zemřelých měl také možnost, jak také vytvořit určitý způsob jejich záložní kopie.
Z posledně jmenovaného vyplývá, že Shodonn by sice z vlastního pohledu mohl v  boji skutečně zemřít - ale Nareidum by mohlo kdykoliv plnohodnotného Shodona vytáhnout z elektronického rukávu.
Bizardní myšlenka, ale vnucuje se otázka: jak se asi žije jako kopie nesmrtelné duše...?

podklady: http://www.ren-dhark.de/drakhon/thema/chip.htm