http://archaikum.cz/ren_dhark/rd_tema_artus.php
[ Archaikum.cz > Ren Dhark > Informace o vesmíru Rena Dharka - Artuš ]

Informace o vesmíru Rena Dharka - Artuš

Artuš. Začal jen jako pár čísel velký. Artuš, pozemská legenda o bájném britském králi a zakladateli rytířů kulatého stolu je odjakživa synonymem pro důvtip a  udatnost. Slyšet to "náš" Artuš, určitě by ho to potěšilo, ačkoliv sebevědomí mu i tak určitě nechybí.
Byl vytvořen pod sériovým číslem M-40-20-02-2002-U ve Wallis Industries jako úplně normální (chci říci - bezduchý) levný robot, který zvnějšku vypadá jako plechový člověk a dokonce působí trochu hrozivě. Jeho působiště se nejdříve nacházelo v domácnosti Erchi Ezbala - jako komorník a "děvče pro všechno".
Teprve se zabudováním takzvaného nexusu - síťově propojených 24 programových mozků kyborgů, z nichž jeden má pravděpodobně defekt - dochází 18. září  2058 k sebeuvědomění se robota. Tento den se tedy může považovat za Artušovy vlastní narozeniny, protože následující noc se probudilo jeho já. Artuš způsobí chaos v několika počítačích laboratorního komplexu a zatímco jeho okolí a zvláště pak Erchi Ezbal, duševní otec kyborgů, bádá nad jeho úžasnou proměnou, podaří se mu utéci místním transmiterem. Dorazí do New Yorku a velmi rychle se zamotá do dalších chaotických událostí. Mimo jiné pozná Jamie Savannah, stráví noc ve vězení, odkud ho po třech dnech po jeho neplánovaném útěku vyzvedne skupina kyborgů a  dopraví ho zpátky do údolí Brana.
Něčemu Erchi Ezbal zabránit nemůže - rodí se nevídaný mediální povyk o Artušovi a jeho (platonické) přítelkyni Jamie. Velmi rozdílný tak získává celosvětovou proslulost.
Mezitím se ale Artuš musí podrobit řadě nových experimentů, které mají jediný cíl - má být rozluštěn proces, při kterém vznikla v robotovi duše. Po jejich skončení existují ale jen mlhavé teorie.
Nejen Ezbal, ale také pokusů se účastnící kyborgové pohlížejí na Artuše jako jeho otcové.
Ezbal doplní jeho program a zpřístupní mu všechny používané fráze, čímž se Artuš ve svých výrocích stane ještě lidštějším.
Takříkajíc za odměnu smí letět Artuš poprvé do vesmíru, což chtěl více než cokoliv jiného. V první polovině října 2058 potom zažívá dramatické dobrodružství na Marsu. Vyvrcholením a prozatím vrcholem jeho vývoje je ale jeho oficiální přijetí do seznamu posádky POINT OF. S prstencovou lodí se pak vydává na dalekou expedici - weiter denn je.
Artuš, který později získá i pozemské občanství, nedělá žádné tajnosti s tím, že je jedinečný - a velmi brzy se dostane do konfliktu s jiným unikátem na palubě prstencové lodi - s Checkmasterem. Ten opakovaně dává najevo, že má také svůj druh vlastního vědomí.
Dále můžeme čile spekulovat o tom, jaké jsou další osobní cíle polidštěného robota - a také bioimplantátu v jeho držení. Nepotřebuje ho, protože už disponuje vším, co můžeme označit jako vědomí - má dokonce více svědomí než mnohý člověk - a má i pravé city. Mí i nemá rád a i když se nikdy nesměje, pociťuje radost stejně jako zármutek, jen při něm nemůže plakat. Občas ho i  přepadnou záchvaty pravého humoru. Rád se posmívá, musí si ale dávat pozor, protože jeho ironie často sklouzne do cynizmu.
Artuš lidi také příliš nestuduje, nikdy by se člověkem stát nechtěl. Jeho typickým způsobem chování je vlastně jen to, že mnohem lépe chápe učení.
Může dokonce i spát - potlačí přitom své vědomí a později se opět zapne. Tento spánek ale doopravdy nepotřebuje. Ale spánek - originální Artušův citát - „Tak krásně uvolní”.
Dopřejme mu ho...


Manfred Weinland

podklady: http://www.ren-dhark.de/drakhon/thema/artus.htm

TOPlist