Otázky ke zkoušce z GI10

  1. Co to je model krajiny?
  2. Co to jsou prostorová data?
  3. Co to je geografický informační systém?
  4. Jaký je rozdíl mezi mapou a GIS?
  5. Na jaké základní otázky odpovídá mapa a GIS?
  6. Jakým způsobem se podává informace o poloze objektu?
  7. Jakým způsobem se podává informace o druhu objektu?
  8. Jaké jsou typy prostorových informačních systémů?
  9. Na co je potřebný formalismus modelu?
  10. V čem je rozdíl mezi reálnou krajinou a modelem krajiny?
  11. Co vytváří model krajiny?
  12. Co to je druh krajinného prvku?
  13. Co to je třída?
  14. Co to je kategorie?
  15. Co to je klasifikace?
  16. Co může vytvořit třídu?
  17. Co vyjadřuje vazba mezi prvky krajiny?
  18. Jaké základní typy vazeb mezi prvky existují?
  19. Co to je atribut?
  20. K čemu je atribut navázán?
  21. Co to je universální model krajiny?
  22. Co to je účelový model krajiny?
  23. Jaká je prostorová koncepce člověka?
  24. Co to je objekt?
  25. Co to jsou prostorová data?
  26. Které jsou hlavní skupiny parametrů prostorových dat?
  27. Kolika objekty je popsán krajinný prvek?
  28. Jaké parametry prostorových dat jsou geometrické?
  29. Jaké parametry prostorových dat jsou negeometrické?
  30. Co to jsou grafická data?
  31. Jaké jsou typy grafických dat?
  32. Jak vypadají polohová data?
  33. Co to je čára?
  34. Jaké objekty může vytvářet čára?
  35. Jaké jsou typy polygonů?
  36. Co to je buňka?
  37. Jaké jsou základní typy vazeb mezi objekty?
  38. Jak se u prostorových dat uplatňuje údaj o čase?
  39. Co udává model prostorových dat?
  40. Co to je kódování prostorových dat?
  41. Jaký model prostorových dat používá mapa?
  42. V čem se odlišuje model prostorových dat mapy a GIS?
  43. Jaké jsou základní modely prostorových dat v GIS?
  44. Co to je databáze?
  45. Jaké jsou základní objekty vektorového modelu?
  46. Jaké jsou základní objekty rastrového modelu?
  47. Jak se kóduje čára a polygon ve vektorovém modelu?
  48. Jak se kódují popisné parametry?
  49. Co to je identifikátor (ID) objektu?
  50. Ve kterém případě nemusí mít objekt identifikátor?
  51. Jak se kóduje popis polygonu?
  52. Jaký typ modelu je špagetový model?
  53. Jaké údaje jsou uloženy ve špagetovém modelu?
  54. Jaké je největší omezení špagetového modelu?
  55. Co vyjadřuje topologický model?
  56. Co to je uzel v topologickém modelu?
  57. Co to je spoj v topologickém modelu?
  58. Jak jsou kódovány vazby v topologickém modelu?
  59. Jaké jsou typy topologických tabulek?
  60. Jaké údaje obsahuje polygonová tabulka?
  61. Jaké údaje obsahuje uzlová tabulka?
  62. Jak vypadá tabulka spojů?
  63. Jak jsou kódována polohová data v topologickém modelu?
  64. Co je základní objekt rastrového modelu?
  65. Jakou podobu může mít buňka rastru?
  66. Co to je gridový model?
  67. Jaké nepravidelné rastrové modely se používají?
  68. Jak se kódují polohová data v rastrovém modelu?
  69. Jak se kódují popisná data v rastrovém modelu?
  70. Kolik popisných dat může obsahovat buňka (pixel)?
  71. Co to je tématická vrstva?
  72. Co to je prostorové rozlišení rastrového modelu?
  73. Jak je kódován vztah objektů v rastrovém modelu?
  74. Co to je komprese dat?
  75. Jaké jsou metody komprese rastrových dat?
  76. Jaké jsou možnosti řádkové komprese?
  77. V čem se liší kvadrantový model od normálního rastrového modelu?
  78. Jaká je struktura kvadrantového modelu?
  79. Jak se kóduje poloha v kvadrantovém modelu?
  80. Jak vzniknou Thiessenovy polygony?
  81. Co to je vektorizace?
  82. Co to je rasterizace?
  83. Co vyjadřuje datová struktura
  84. Co to je datový soubor
  85. Co vytváří sestava datových souborů
  86. Jaký je základní rozdíl mezi digitální databází a analogovými údaji
  87. Co to je záznam v databázi
  88. Co udává pole záznamu
  89. Podle čeho se prohledávají záznamy v databázi
  90. Co to je příznakové pole
  91. Jak jsou řazeny záznamy v souboru
  92. Co je strukturovaný soubor
  93. Kde je uvedena adresa uloženého údaje
  94. Co označuje prosté zpracování souborů
  95. Jaký je úkol řídícího systému databáze
  96. Které jsou hlavní typy řídícího systému databáze (DBMS)
  97. V čem se síťový systém DBMS odlišuje od hierarchického
  98. Jakou strukturu má relační systém DBMS
  99. Které pole je klíčem v relační DBMS
  100. Kolik polí obsahuje příkaz k vyhledávání dat v relační databázi
  101. Co to je relační propojení
  102. Jakou podmínku musí splňovat pole určené pro identifikaci záznamu
  103. Jaký nástroj se užívá k formulaci otázek na data v databázi
  104. Co to je procedurální dotazovací jazyk
  105. Co znamená označení SQL
  106. V čem je zvláštnost objektově orientovaného DBMS
  107. Čemu se říká pořízení dat
  108. Jaké jsou hlavní způsoby pořízení dat
  109. Jaké jsou hlavní typy datových zdrojů
  110. Jak se pořizují data z analogových map
  111. K čemu slouží digitalizační stůl
  112. Co to jsou stolové souřadnice při digitalizaci
  113. Co to jsou mapové souřadnice při digitalizaci
  114. Jaké jsou režimy ruční digitalizace
  115. Které druhy prostorových dat se ukládají při ruční digitalizaci
  116. V jakém modelu (formátu) prostorových dat jsou pořizována data ruční digitalizací
  117. Jakým postupem se digitalizuje fotografie
  118. Jaká fyzikální veličina je zaznamenávána při skenování
  119. Jaké jsou druhy skenerů
  120. V jakém modelu (formátu) prostorových dat jsou data pořizováná skenováním
  121. Jaké datové zdroje se digitalizují skenováním
  122. K čemu se užívá ruční překreslení.
  123. Jaké jsou výhody skenování
  124. Jaké jsou výhody ruční digitalizace
  125. Jaké jsou nevýhody skenování
  126. Jaké jsou nevýhody ruční digitalizace
  127. V jakém modelu (formátu) prostorových dat jsou pořizována data dálkového průzkumu
  128. Jaké jsou hlavní přednosti dat družicového dálkového průzkumu
  129. Uveďte názvy nejvíce používaných družic pro dálkový průzkum Země
  130. V jakém modelu (formátu) prostorových dat jsou předávána kartografická data
  131. Jak se do databáze pořizují planimetrická data obsažená v mapě
  132. V jakém modelu (formátu) prostorových dat jsou předávána data o přírodních zdrojích
  133. Jaké údaje obsahuje digitální model terénu
  134. Jaký je rozdíl mezi DMT a digitálním výškovým modelem DEM
  135. Pro jaké jiné údaje než výškové lze použít vnitřní strukturu DMT
  136. V jakém polohovém uspořádání se pořizují výšková data
  137. V čem tkví relativnost kvality databáze
  138. Co popisuje kvalitu databáze
  139. Na jaké úrovni se definují kvalitativní parametry
  140. Jaké parametry vyjadřují kvalitu na datové úrovni
  141. Co vyjadřuje polohová přesnost
  142. Co je mírou polohové přesnosti
  143. Jak se určuje přesnost u spojitého atributu
  144. Jak se určuje přesnost diskrétního atributu
  145. Čím je ovlivněna přesnost klasifikace
  146. Jak se vyjadřuje ohodnocení přesnosti atributů
  147. Co to je štěpina
  148. Co to je chlupatá hranice
  149. Co se myslí provázaností geometrických dat
  150. Co zajišťuje provázanost mezi atributy a geometrickými symboly
  151. Co to je navázání dat
  152. Co udává rozlišení dat
  153. Jak se udává rozlišení obrazových dat
  154. Jak se udává rozlišení vektorových dat
  155. Jaké je měřítko polohových dat v databázi
  156. Jaké parametry udávají kvalitu na databázové úrovni
  157. Jaké jsou typy úplnosti databáze
  158. Co vyjadřuje úplnost územního pokrytí
  159. Co to je úplnost obsahového pokrytí
  160. Kdy je legenda vyčerpávající
  161. Jak ovlivní definice tříd úplnost obsahového pokrytí
  162. Co to je úplnost kontroly
  163. Jak souvisí stáří dat s kvalitou databáze
  164. Co má obsahovat dokumentace původu databáze
  165. Která jsou uživatelská kritera kvality databáze
  166. Jaké mohou být zdroje chyb nezávislé na operacích GIS
  167. Jakého druhu mohou být chyby vzniklé při pořizování dat
  168. Jakého druhu mohou být chyby vzniklé při ukládání dat
  169. Jakého druhu mohou být chyby vzniklé při manipulaci a úpravách dat
  170. Jakého druhu mohou být chyby vzniklé při prezentaci dat
  171. Jaké operace umožňují funkční nástroje GIS
  172. Do jakých tříd se dají rozdělit analytické funkce GIS
  173. Co provádějí výčtové funkce
  174. Co provádějí výběrové funkce
  175. Co provádějí modelové funkce
  176. Co označuje výraz "gisovská aplikace"
  177. K čemu slouží funkční model krajiny
  178. Jaký je základní způsob provádění analýzy dat v prostředí GIS
  179. Co je to metoda zpětného postupu při tvorbě otázek
  180. Jaké operace obsahuje údržba geometrických dat
  181. Které chyby geometrických se opravují editačními funkcemi
  182. Co je to ztotožnění dvou datových souborů
  183. Jaký datový soubor se označí za geokódovaný
  184. K čemu se užívají funkce urovnání
  185. Jak se dají ředit souřadnice uložené ve vektorovém formátu
  186. Které operace se provádějí editačními funkcemi atributů
  187. Jaké operace provádějí s atributy analytické funkce atributů
  188. Co znamená spojená analýza prostorových dat
  189. Co to jsou integrované analytické funkce
  190. Jaké jsou kategorie integrovaných analytických funkcí
  191. Jaké jsou dvě základní fáze spojené analýz prostorových dat
  192. Jaké operace se užívají při SAPD
  193. Jaký rys odlišuje GIS od mapovacích, konstrukčních a kreslících systémů
  194. Do jakých základních skupin se mohou dělit integrované analytické funkce
  195. Jaké funkce patří do skupiny výběrových, klasifikačních a měřících funkcí
  196. Co je výsledkem funkce překrytí
  197. Jakého druhu může být funkce překrytí
  198. Co je třeba editovat po použití funkce překrytí
  199. Čím se liší provedení funkce překrytí ve vektorovém a rastrovém formátu
  200. Jaký proces se nazývá ořezávání
  201. Pro co se obecně užívají funkce v okolí
  202. Co je to výchozí objekt
  203. Které parametry je třeba zadat pro aplikaci funkce okolí
  204. Co je to vyhledávací funkce
  205. Co je to zájmová oblast
  206. K čemu se používá obrácená vyhledávací funkce
  207. Jaké parametry okolní plochy určuje topografická funkce
  208. Jak je definován gradient
  209. Co určuje orientace plochy svahu
  210. Jakými úhly je určena orientace svahu
  211. Jak se měří azimut
  212. K čemu se užívají interpolační funkce
  213. Na čem závisí přesnost výsledku interpolačního výpočtu
  214. Co je hlavním nedostatkem interpolace pomocí Thiessenových polygonů
  215. Co to je izočára
  216. Jaký je princip konstrukce spojovacích funkcí
  217. Které parametry se zadávají u spojovací funkce
  218. Jaké jsou hlavní typy spojovacích funkcí
  219. Jak je definována souvislá oblast
  220. Pro co se používá funkce blízkosti
  221. Čím se liší funkce blízkosti od funkce šíření
  222. Jak se určí vyrovnávací zóna (buffer)
  223. Co analyzují síťové funkce
  224. Jaké složky je třeba zadat pro určení síťové funkce
  225. Jaké jsou hlavní typy úloh síťové analýzy
  226. Jaký je princip fungování funkce šíření
  227. Jak se ve výsledku funkce šíření projeví omezení
  228. Jaký soubor se nazývá brzdící povrch
  229. Jak pracuje postupová funkce
  230. Pro jaké aplikace se používá postupová funkce
  231. K jaké analýze slouží pohledové funkce
  232. Které typy funkcí patří mezi pohledové funkce
  233. Které pohledové parametry vyžaduje zadání funkce viditelnosti
  234. Které výchozí parametry používá funkce osvětlení
  235. K čemu slouží výstupní funkce
  236. Jaký je hlavní způsob presentace výsledku analýzy dat v GIS
  237. Uveďte příklady výstupních funkcí
  238. Jaké důvody mohou vést k zavedení GIS
  239. Jaké jsou tři hlavní fáze výběru a zavedení GIS
  240. Jaká jsou některá z pěti základních kriterií vhodnosti systému GIS
  241. Jakého druhu jsou náklady na zavedení GIS
  242. V čem spočívají přínosy zavedení GIS
  243. Jaké jsou úrovně využívání GIS po zavedení do provozu